Krosienky – starobylá technika pletení na rámu

Krosienkování, známé též jako pletení na rámu, a ve většině světa pod názvem sprang, je starobylá textilní technika, založená na vzájemném křížení osnovních nití napnutých na jednoduchém rámu. Český a slovenský název krosienky pochází ze slovenského slova „krosná“, označujícího tkalcovský stav. V minulosti se tato technika zvala též pletení na krosienkách nebo na Moravě pletení na stativkách, podle stojících rámů, na nichž byla vytvářena.

Pracuje se pouze s nitěmi osnovy, na rozdíl od tkaní bez použití útku. Nitě se proplétají a vzájemně kříží pomocí prstů, přičemž řada upletená v horní polovině rámu se objeví zároveň zrcadlově v jeho spodní polovině. Práce tak přibývá z obou stran a uprostřed pleteniny, kde se obě poloviny setkají, zajistí se proti rozpletení jednoduchým háčkovaným řetízkem nebo pouhým protažením kousku příze. Po sejmutí z rámu se zhotovená látka nebo úplet podle potřeby ještě upraví, sešije do potřebného tvaru, nebo v případě šál či pokrývek je již hotova a připravena k použití.

Tato technika nabízí tři základní způsoby pletení:

Prostina – hladké pletení

(angl. Interlinking) vytvářející velice pružný úplet, často pružnější nežli úplet zhotovený na pletacích jehlicích.

Plátnová vazba – tkanina

(angl. Interlacing) vytváří vazbu podobnou nakoso položenému utkanému plátnu. Tkanina takto vytvořená není tak pružná jako při pletení prostinou, ale je velmi pevná a lze ji stříhat a sešívat jako tkané plátno.

Oplétání – šňůrkové pletení

(angl. Intertwinning). Při tomto způsobu se během pletení nitě kolem sebe vzájemně obtáčejí tak, že jeden pár nití oplétá druhý. Výsledkem je opět pružná textilie s odlišnou strukturou nežli při pletení prostinou, která nabízí další možnosti vzorování. Oplétáním některých nití v základní prostině nebo plátnové vazbě byly vytvořeny staré koptské textilie.
V knize „Pletení na krosienkách“ autorek Z.Kindlové a M.Tomkové je tento způsob pletení nazván „šňůrkové pletení“ a název „oplétání“ je použit pouze pro barevné vzorování vloženými nitěmi, jaké vidíme na starých koptských textiliích. V Čechách tento způsob pletení není z historie znám a tedy pro něj není původní české slovo. „Šňůrkové pletení“ je ale moc pěkný český název, tedy jej zde uvádím. Sama vycházím spíše z anglického názvosloví, kde je stejný název – „oplétání“ (intertwinning) používán jak pro práci touto technikou v celé osnově tak pro barevné vzorování kdy jsou oplétány jen některé nitě v základní prostině nebo plátnové vazbě, protože základní pohyb prstů je ve všech těchto případech tentýž.

Z těchto tří základních technik je odvozeno množství dalších způsobů pletení.

Ze základní prostiny (hladkého pletení) vychází

Prostina s vícenásobnými zákruty (angl. multiple twist Interlinking)

Práce s vícebarevnou osnovou kde se dají pomocí střídavého nasnování barevných nití s použitím vícenásobných zákrutů vytvářet různé geometrické i nepravidelné vzory.

Dírkové vzory kdy jsou rozpletením nebo neupletením vybraných nitek vytvářeny dírky. Vznikají tak rozličné krajkové vzory

Pramínkové pletení, kdy se plete zároveň se dvěma a více nitěmi sdruženými do jednoho pramínku. Tento způsob je v historii doložen například u koptských pokrývek hlavy, u moravských a slovenských čepců nebo u vojenských šerp či váčků na peníze z 18. století, kdy se užíval pro zúžení pleteniny.

Vícenásobné pletení (angl. lattice sprang), které vzniká vedením jedné nitě zadní vrstvy osnovy pod třemi a vícero nitěmi vrstvy přední. Vytváří se tak silnější hustá a pružná pletenina, která je velmi pěkná při jejím roztažení, kdy vynikne křížení vláken.

Střídání zákrutů S a Z v celých řadách, které vytváří rybinové vzory a v kombinaci s barevnou osnovou i zajmavé vzory při změně směru nití.

Plastické pletení se zákruty S a Z kdy jsou vzory vytvářeny pomocí střídání směru otáčení nití a plasticky vystupují nad podklad. Takto byly vytvořeny například vlněné návleky z Jæren, Rogalandu, které jsou nejstarším dochovaným nálezem krosienek v Norsku

Prostorové pletení ve dvojité nebo částečně dvojité osnově (angl. Double sprang) kdy vznikají prostorové vzory.

Ploché pletení ve dvojité nebo vícenásobné osnově (angl. Double sprang) kdy vzor vzniká výměnou barevných nití v přední vrstvě. Pletení zároveň ve více osnovách nabízí nejširší možnost vzorování, protože tímto způsobem lze kdykoli zaměnit barvu každé jednotlivé nitě, přičemž barevnost je omezena pouze prvotním napnutím nití v osnovách. I tak lze nitě dodatečně do osnovy vložit a barevnou škálu tak rozšířit. Takto je možné vytvářet nápisy nebo obrazy, rovněž lze tuto techniku využít pro tunýlkový efekt.

Ze základní plátnové vazby (tkaniny) vychází

Pramínkové pletení – se sdruženými pramínky nití.

Patentní vzory tvořené střídáním řad pletených jednoduchými nitěmi a nitěmi sdruženými do pramínků.

Horizontální žebrování. Tento způsob vytváří velice pevnou, částečně pružnou vazbu.

Vertikální žebrování.

Prostorové pletení ve dvojité nebo částečně dvojité osnově, kdy se křížením a prohazováním upletených pruhů vytváří plastické vzory.

Ploché pletení ve dvojité nebo vícenásobné osnově stejně jako u techniky prostiny.

a další...

Ze základního oplétání - šňůrkového pletení vychází:

Obdobně jako u předchozích dvou základních technik je to například

Oplétání extra nití v základní prostině

Oplétání extra nití v plátnové vazbě – tkanině

Oplétání ve dvou a více osnovách, doložené z archeologických nálezů v Peru.

a další...

Výčet možností tak není zdaleka vyčerpán.

Všechny tyto techniky se dají vzájemně kombinovat, mají množství variací a z nich vyplývající nepřebernou spoustu vzorů. Vytvářet tak lze vše od oděvů, drobných oděvních doplňků, přikrývek, šperků až po rozměrné prostorové objekty.

Ukázky jednotlivých technik si můžete prohlédnout na stránce Vzorníku, který je průběžně doplňován, protože množství vzorů a kombinací způsobů pletení je opravdu veliké a stále je možné zkoušet něco nového.

Tvarování krosienkovaných textilií

Základním tvarem pleteným na rámu je obdélník či čtverec, což zdánlivě dává jen omezené množství výsledných tvarů, které lze krosienkování dosáhnout. Slůvko „zdánlivě“, je zde velmi důležité, neboť díky pružnosti krosienkovaného úpletu, který lze podle potřeby roztahovat či stahovat a který se hladce přizpůsobí křivkám těla, lze vytvářet jak velmi zajímavé oděvní modely, tak i jednoduché kruhové límce či lemování prostírání.

Je možné plést také dutý tvar “ tunýlku“, a to bud při napnutí kruhové osnovy, nebo lze vytvořit vertikální tunýlkový úplet na plošně napnuté osnově. Krosienkovanou textilii lze rovněž tvarovat již při pletení na rámu, přidáváním nebo ubíráním nití či změnou techniky, která dává úpletu každá jiné vlastnosti (např. přechodem z prostiny do plátnové vazby dosáhneme rozšíření, pramínkovým pletením zúžení úpletu apod.) Tvarovat lze i po sejmutí výrobku z rámu, částečným rozpáráním vybraných nití pružného úpletu či prostým nastřiháním do potřebného tvaru v případě plátnové vazby. Krosienkovanou látku lze sešívat, a to v některých případech i tak, že vznikne neviditelný spoj - je-li následován způsob jakým se nitě vzájemně obtáčejí. Lze ji spojovat sháčkováním ok nebo nastavovat pletením na jehlicích, jak o tom píše Anna Černá ve své knize „Pletení na rámu“ z roku 1912 v návodu na krosienkované punčochy, kdy se na jehlice nabraly horní oka a dopletla se pata a chodidlo. Ve stejném návodu je popsáno i ubírání nití jejich částečným rozpáráním.

Krosienkované textilie lze použít bud samotné, nebo je lze doplnit a kombinovat s dalšími technikami jako je háčkování, pletení, vázání jehlou - naalbinding, paličkovaná krajka nebo tkaní.

Kde na to vzít čas?

Často přemýšlím, proč se tak stará a všestranná technika více nerozšířila a proč v některých zemích téměř zanikla na rozdíl od pletení či háčkování, které ač historicky mladší, jsou oblíbené a hojně užívané dodnes. Důvodem může být, že krosienkování lze těžko vytvářet strojově a tak bylo v době technického pokroku vytlačeno. Ačkoli od identifikování a „znovuobjevení“ této techniky archeology a vědci koncem 19. století bylo učiněno v různých zemích několik pokusů o její opětné rozšíření, dosud nezačala být obecně používána tak jako jiné textilní techniky.

Možná je to díky častému předsudku, který snad leckoho od krosienkování zbytečně odradil, že lze pracovat pouze doma u velkého stojícího rámu, který je nesnadné sehnat nebo vyrobit. V dávných dobách, kdy plynutí času bylo pomalejší, den měl svůj ustálený řád a ruční práce se dělaly většinou v zimě nebo po večerech, kdy nebyla práce na polích, nikomu nepřišlo zatěžko proplétat doma hodiny a hodiny tenké nitky, na jednom stojícím či zavěšeném rámu. Dnešní doba je ale jiná, více spěchá, tolik je toho potřeba stihnout a prosedět večery u krosienkovacího rámu je dnes pro mnoho žen přepychem, který si nemohou dovolit i kdyby chtěly.

Netřeba však zoufat. Krosienkovat lze stejně dobře na cestách v tramvaji, autobuse či ve vlaku, jak se můžete přesvědčit v článku Přenosné rámy aneb vezměte krosienky na cesty.

Chcete-li se dozvědět více o starobylém původu této techniky a o tradici krosienkování u nás i ve světě, navštivte stránku Z historie.

Jestliže vás krosienky zaujaly a láká vás vytvořit si touto starobylou technikou originální doplněk do svého šatníku nebo například velmi praktickou pevnou a zároveň pružnou tašku…nebo si jen chcete vyzkoušet něco nového, zavítejte na stránku Zhotovte si krosienkovaný pytlíček, kde naleznete rady do začátku, od výroby rámu přes napnutí osnovy, základní pružnou krosienkovací techniku prostiny a rady k dokončení a sešití celého výrobku. Od prvního zhotoveného výrobku je pak jen krůček k dalším. Navíc věřím, že vás stejně jako mne nadchne zjištění, jak je krosienkovaná pletenina díky své pružnosti velmi praktická a jak láká k tvorbě nejen pytlíčků do nichž se překvapivě mnoho vejde, ale i k výrobě oděvů a dalších doplňků.

Nebo máte-li raději praktickou ukázku techniky s lektorským vedením a společné tvoření se stejně naladěnými lidmi, ráda vás přivítám na některém z kurzů, kde postupně procházíme všechny základní i pokročilé krosienkovací techniky včetně tvarování a střihů krosienkovaných textilií.